Přeskočit na obsah
advokátní kancelář

Nedbalost a nepoctivost v insolvenčním řízení, aneb kdy dlužník riskuje zrušení oddlužení

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Publikováno:Aktualizováno:

Insolvenční řízení představuje pro dlužníky možnost, jak se vypořádat s nepříznivou finanční situací a získat nový začátek. Oddlužení však má jasná pravidla – dlužník musí po celou dobu řízení jednat poctivě a řádně plnit své zákonné povinnosti. Nedbalý či lehkomyslný přístup může vést ke ztrátě možnosti řešit úpadek oddlužením a za určitých podmínek i k řešení úpadku konkursem. Tento článek se zaměřuje na tuto problematiku s ohledem na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu.

Na obrázku vidíte publikaci nabízející praktické tipy k insolvenčnímu řízení.

Shrnutí v bodech

Oddlužení není automatický nárok a vyžaduje poctivý přístup. Dlužník musí po celou dobu řízení řádně plnit své povinnosti, jinak může soud oddlužení zamítnout nebo později zrušit.
Dlužník musí uvádět úplné a pravdivé informace o svém majetku a závazcích. Zatajování věřitelů nebo majetku, a to i majetku zdánlivě bezcenného, může být posouzeno jako nedbalost nebo dokonce nepoctivý záměr.
Nestačí jen „něco platit“ – dlužník musí usilovat o co nejvyšší uspokojení věřitelů. Problémem může být například umělé snižování příjmu nebo jiný způsob, kterým dlužník odvádí peníze mimo oddlužení.
Ani relativně malá částka nemusí být bez významu. Úmyslné zatajení majetku, příjmů či věřitelů může vést k závěru o nepoctivém záměru a následně ke zrušení oddlužení.
Nejvyšší soud zdůrazňuje odpovědnost dlužníka za jeho vlastní údaje. Dlužník nemůže sám rozhodnout, že určitý majetek nebo závazek je „bezvýznamný“ a není třeba jej uvádět.
ARROWS advokátní kancelář

Oddlužení jako dobrodiní

Jednou z hlavních povinností dlužníka v insolvenčním řízení je kupříkladu povinnost dlužníka poskytnout insolvenčnímu soudu pravdivé a úplné informace o svých závazcích, majetku a finanční situaci, zejm. formou seznamů. Tyto seznamy musí obsahovat všechny relevantní informace, a to včetně těch, které dlužník může subjektivně považovat za méně významné nebo bezcenné.

V praxi se často stává, že dlužník některé informace vynechá – ať už z nedbalosti (lehkomyslný přístup dlužníka) nebo úmyslně (nepoctivý záměr dlužníka). Tento nedbalý přístup či nepoctivý záměr dlužníka však může mít zásadní následky. Neuvedení věřitele či majetku v seznamu může být vnímáno jako lehkomyslný přístup, který může vést až k zamítnutí návrhu na povolení oddlužení či zrušení oddlužení (u neuvedení věřitele však jen, pokud k tomu byl dlužník vyzván insolvenčním soudem v rámci dohlédací činnosti nebo jej předložil s podáním návrhu na oddlužení, srov. níže).

Lehkomyslnost při sestavování seznamů

Lehkomyslný přístup k sestavování seznamu závazků (pokud jej dlužník předloží při podání návrhu na oddlužení a prohlásí, že jde o seznam správný a úplný) nebo majetku je jedním z nejčastějších důvodů, proč soudy zamítají návrh na povolení oddlužení.

Ve výše uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo konstatováno, že pokud dlužník nepředloží úplný seznam svých závazků, může být jeho chování posouzeno přinejmenším jako lehkomyslné či nedbalé. Tento závěr se týká i případů, kdy dlužník nepředloží seznam závazků, přestože mu to ukládá usnesení insolvenčního soudu.

Nedbalost při uvádění majetku

Dalším častým problémem při oddlužení je předložení neúplného nebo zkresleného seznamu majetku. Dlužník má povinnost uvést veškerý svůj majetek, včetně majetku, který považuje za bezcenný nebo nepodstatný. V případě, že dlužník takový majetek neuvede, může insolvenční soud dojít k závěru, že dlužník tímto jednáním porušil své povinnosti, a pokud se prokáže, že se jedná o úmyslné neuvedení majetku, může dojít až ke zrušení oddlužení pro nepoctivý záměr dlužníka srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 NSCR 45/2010.

Povinnost dlužníka uvádět opravdu veškerý svůj majetek posvětil Nejvyšší soud ve uvedeném rozhodnutí (sp. zn. 29 NSCR 28/2023), kde konstatoval, že dlužník nemůže sám rozhodovat o tom, zda určitý majetek má nebo nemá hodnotu pro insolvenční řízení. Pokud majetek existuje, je dlužník povinen jej uvést, a to i přesto, že podle jeho názoru nemá žádnou tržní hodnotu.

Neúplný seznam věřitelů

Typickým příkladem lehkomyslného a nedbalého počínání dlužníka je neuvedení některých věřitelů v seznamu závazků na výzvu insolvenčního soudu při jeho dohlédací činnosti (pakliže je dlužník dobrovolně neuvedl v návrhu na povolení oddlužením, jelikož to není při oddlužení dlužníkovou povinností, srov. § 104 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 104 odst. 4 věta poslední insolvenčního zákona).

Příkladem může být případ z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 29 NSCR 45/2010), kdy dlužník v rámci svého návrhu na oddlužení neuvedl své zahraniční věřitele, o kterých následně tvrdil, že nejsou pro insolvenční řízení relevantní. Insolvenční soud však zjistil existenci závazků mezi zahraničními věřiteli a dlužníkem, a také skutečnost, že dlužník měl o těchto závazcích povědomí, z čehož lze vyvodit nepoctivý záměr dlužníka.

Důvodem takového postupu je zejména ochrana práv věřitelů. Insolvenční řízení je kolektivním řízením, v němž jde také o co největší možné uspokojení pohledávek věřitelů. Jakékoliv opomenutí či zkreslení v seznamu závazků narušuje tento cíl a zvyšuje riziko, že někteří věřitelé nebudou patřičně uspokojeni. Proto je důležité, aby dlužník pečlivě sestavil seznam závazků (pokud má povinnost jej sestavit nebo jej sestavil postupem dle výše citovaných ustanovení insolvenčního zákona) a v případě nejasností konzultoval postup například se svým právním zástupcem.

Snaha o maximální uspokojení věřitelů

Kromě povinnosti uvádět úplné a pravdivé seznamy majetku a závazků je dlužník v insolvenčním řízení povinen usilovat o co nejvyšší uspokojení svých věřitelů. To znamená, že musí využít všech svých příjmů k tomu, aby splnil podmínky oddlužení.

V praxi se často stává, že je dlužník např. zaměstnán u svého známého a jeho mzda je uměle nastavena na minimum potřebné pro oddlužení, aby si dlužník mohl po zaplacení splátek do oddlužení peněžní prostředky ponechat pro osobní účely. Pokud však insolvenční soud zjistí, že tímto způsobem dochází k „odklonu“ aktiv mimo oddlužení, bývá tato situace velmi často důvodem pro zrušení oddlužení, jelikož dlužník tímto jednáním mimo jiné neprokazuje, že by vyvíjel veškeré úsilí k co nejvyššímu uspokojení svých věřitelů.

Neúplné informace jako projev nepoctivého záměru

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí opakovaně zdůraznil, že úmyslné zatajování majetku, věřitelů nebo příjmů může být rovněž považováno za nepoctivý záměr, a to i v případě, že se jedná o relativně malé částky. Dlužník musí k procesu oddlužení přistupovat s maximální zodpovědností a transparentností, jinak riskuje, že insolvenční soud jeho žádost na povolení oddlužení zamítne nebo rozhodne o zrušení oddlužení.

Závěr

Insolvenční řízení je proces, který dlužníkům nabízí jedinečnou šanci na nový začátek. Tato šance však přichází s jasnými pravidly, která je třeba dodržovat. Dlužník musí po celou dobu řízení jednat poctivě, transparentně a zodpovědně. Jakýkoliv lehkomyslný nebo nedbalý, či snad až nepoctivý přístup může vést k tomu, že insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne nebo oddlužení zruší. Proto je nezbytné, aby dlužník pečlivě plnil všechny své povinnosti, uváděl úplné a pravdivé informace a vyvíjel maximální snahu o uspokojení věřitelů.

Pokud máte dotazy v souvislosti s tímto tématem či související problematikou, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se o Vašem případu dozvíme více a poskytneme Vám příslušnou právní pomoc.

Zajímají vás legislativní novinky v roce 2025? Připravili jsme si pro vás webinář. 

Proč si vybrat právě nás?

Naše služby využívají firmy všech velikostí, protože jim poskytujeme rychlá a efektivní řešení v oblasti smluvní dokumentace. Například:

  • Smlouvy na míru bez zbytečných průtahů: Připravíme pro vás obchodní smlouvy, dohody s dodavateli, pracovní smlouvy i další dokumenty tak, aby odpovídaly vašim potřebám a minimalizovaly rizika.

  • Jasné a srozumitelné podmínky: Navrhujeme smlouvy tak, aby byly praktické, přehledné a snadno použitelné v běžném provozu.

  • Ochrana před právními komplikacemi: Pomáháme klientům předcházet nejasnostem, sporům a nevýhodným podmínkám.

Nechcete tenhle problém řešit sami? Věří nám více než 2000 klientů a jsme oceněni jako Právnická firma roku 2024. Podívejte se ZDE na naše reference.

FAQ: Nedbalost a nepoctivost v insolvenčním řízení

1. Kdy může soud zamítnout nebo zrušit oddlužení kvůli jednání dlužníka?

K zamítnutí návrhu na povolení oddlužení nebo ke zrušení již schváleného oddlužení může dojít tehdy, pokud dlužník neplní své povinnosti, přistupuje k oddlužení lehkomyslně či nedbale nebo jeho jednání svědčí o nepoctivém záměru. Oddlužení není automatickým nárokem a předpokládá poctivý, transparentní a odpovědný přístup dlužníka po celou dobu insolvenčního řízení.

2. Musí dlužník uvést i majetek, který považuje za bezcenný?

Ano. Dlužník je povinen uvést veškerý svůj majetek a nemůže sám rozhodnout, že určitá věc nebo majetkové právo nemá pro insolvenční řízení význam. Neuvedení majetku může být vyhodnoceno jako nedbalé porušení povinností, a pokud je majetek zatajen úmyslně, může takové jednání svědčit i o nepoctivém záměru a vést ke zrušení oddlužení.

3. Jaké následky může mít neuvedení některého věřitele?

Pokud má dlužník povinnost předložit seznam závazků, musí být tento seznam správný a úplný. Neuvedení některého věřitele může být za konkrétních okolností posouzeno jako lehkomyslný nebo nedbalý přístup. Jestliže dlužník věřitele vědomě zatajuje nebo se snaží některé závazky z insolvenčního řízení vyloučit, může jeho jednání nasvědčovat nepoctivému záměru.

4. Stačí během oddlužení pouze pravidelně hradit stanovené splátky?

Ne. Dlužník má povinnost vyvíjet úsilí k co nejvyššímu uspokojení svých věřitelů. Problém proto může představovat například účelové snižování příjmů nebo jiné jednání, kterým jsou finanční prostředky odváděny mimo oddlužení. Pokud soud zjistí, že dlužník mohl věřitele uspokojovat ve větším rozsahu, ale záměrně tak nečinil, může být ohroženo pokračování jeho oddlužení.

5. Může být důvodem ke zrušení oddlužení i zatajení majetku nebo příjmu malé hodnoty?

Ano. Samotná nízká hodnota zatajeného majetku nebo příjmu nemusí dlužníka ochránit. Rozhodující mohou být okolnosti jeho jednání, zejména zda šlo o vědomé a úmyslné zatajení. Nejvyšší soud zdůrazňuje, že dlužník musí v insolvenčním řízení poskytovat úplné a pravdivé informace a nemůže sám určovat, které skutečnosti považuje za natolik nevýznamné, že je soudu nebo insolvenčnímu správci neuvede.

MÁTE DALŠÍ DOTAZY? OZVĚTE SE NÁM

ARROWS advokátní kancelář

Autor článku:

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.

Advokát, řídící partner

Jakub Dohnal je advokát a řídící partner ARROWS. Věnuje se prodejům firem, majetkovým vstupům investorů a nemovitostním transakcím — nejčastěji na straně vlastníka, který prodává firmu, jejíž hodnotu budoval roky, a potřebuje, aby transakce dopadla za dohodnutých podmínek.

Upozornění:

Informace obsažené v tomto článku mají pouze obecný informativní charakter a slouží k základní orientaci v problematice dle právního stavu k roku 2026. Ačkoliv dbáme na maximální přesnost obsahu, právní předpisy a jejich výklad se v čase vyvíjejí. Jsme ARROWS advokátní kancelář, subjekt zapsaný u České advokátní komory (náš orgán dohledu), a pro maximální bezpečí klientů jsme pojištěni pro případ profesní odpovědnosti s limitem 350.000.000 Kč. Pro ověření aktuálního znění předpisů a jejich aplikace na vaši konkrétní situaci je nezbytné kontaktovat přímo ARROWS advokátní kancelář (konzultace@arws.cz). Neneseme odpovědnost za případné škody vzniklé samostatným užitím informací z tohoto článku bez předchozí individuální právní konzultace.